Obsah článku
Možná se ráno nemáte potřebu klanět slunci, aby vyšlo, jako to dělali dávní předkové. Přesto se bez rituálů neobejdete. Rituálem všedního dne totiž může být způsob, jakým probíhá vaše ranní hygiena, večerní návrat z práce, rodinná večeře i chování před spaním. Velké rituály v průběhu roku, jako jsou Vánoce nebo rodinné oslavy, vám někdy mohou jít na nervy, protože před nimi není úniku, obsahují spoustu úkonů, které jsou vám nepříjemné, a hlavně během nich vyplouvá na povrch řada konfliktů a nevyjasněných věcí. I to je jedním z úkolů rituálů – svést lidi dohromady a pomoci jim komunikovat o problémech, které je třeba řešit.
Bezpečné a předvídatelné
Velmi obecně by se rituály daly definovat jako zážitky, které se obvykle řídí podle nějakého předem připraveného scénáře, nebo osobního plánu. Malé každodenní rituály vytvářejí mapu vašeho světa a díky své předvídatelnosti pomáhají budovat pocit bezpečí. To je důležité především pro malé děti, jimž přesný sled úkonů usnadňuje orientaci v běhu času a dokáže je uklidnit.
Stejnou potřebu mívají také staří lidé. Rituálům se však vyplatí věnovat pozornost, i pokud se nacházíte někde uprostřed věkové škály. Mohou vám totiž značně usnadnit a zpříjemnit každodenní provoz a výrazně pomoci s členěním všedního dne. „Pokud víte, že vás doma čeká večerní rituál teplé koupele nebo četby napínavé knihy, snáze překonáte běžné pracovní nesnáze. Můžete se totiž těšit na něco, co je jen ve vaší osobní režii a kam nikdo zvenčí nemůže,“ vysvětluje Lucie Bouzková.
Probuzené emoce
Během života se ke slovu dostávají i velké rituály, které mimo jiné usnadňují zvládání nelehkých situací – například smrti někoho blízkého. Pohřeb, ale i veselejší obřady mívaly v minulosti silný duchovní náboj. Odehrávaly se v kostele, jejich součástí byla mše a samozřejmě se vždy sešla celá rodina, vyprávěly se staré rodinné příběhy, a tím se posilovala pospolitost.
Přechodové rituály (promoce, svatba nebo pohřeb) mají moc vás rozplakat, i když jste jen jejich pozvanou účastnicí. Vyvolávají spoustu silných asociací z vašeho života – na cizí svatbě si uvědomíte, že jste pořád sama, nebo že váš vztah už dávno není to, co býval. Na pohřbu se zas nikdo nevyhne úvahám o vlastní smrtelnosti. „Možná právě to je jedním z důvodů, proč bývá stále více lidí pohřbeno bez obřadu. Pokud však pozůstalí neprojdou rituálem rozloučení a nedopřejí si truchlení, mnohdy se později setkávají s následky v podobě emoční nerovnováhy nebo psychosomatických nemocí. Proto není radno právě tyto rituály podceňovat,“ varuje Lucie Bouzková.
Nenechte je zmizet!
Jedním z důvodů, proč se lidé rituálům vyhýbají, je právě jejich silný emoční náboj. V hektické době si už nemůžeme dovolit dávat průchod emocím tak jako dříve, mnohdy ani nejsme schopni si najít čas na pořádnou přípravu oslav. Rituály proto v moderní společnosti postupně upadají a s nimi odcházejí i hodnoty, které bychom měli společně sdílet a právě jejich pomocí upevňovat.
Individualismus sice nabízí spoustu svobody, ale pomíjí vrozenou potřebu člověka někam patřit. Většině lidí pak chybí propojení s něčím větším, co nás stmeluje, je sice nevysvětlitelné, ale důležité a příjemné. Pokud pochopíme význam rituálů a začleníme je do života, snáze se ‚popereme‘ se vším, co nám zrovna přijde do cesty.
