Když větrání a topení nestačí

Prvním příznaky toho, že se do zdiva dostala vlhkost, lze zpozorovat na vnitřní straně zdiva objektu. Stane-li se tak, první plísně a solné mapy na sebe nenechají dlouho čekat. Rázem se obývání takto postižené místnosti stává nekomfortní a zároveň i nijak zdraví prospěšné.

První léčba vlhkem napadnutého zdiva většinou bývá vysoušení, větrání a topení. Pokud se právě nedostatek těchto činností stal příčinnou vlhkosti, je zde šance, že zdivo tímto způsobem vyléčíme. Nicméně pokud do zdiva proniknula vlhkost zvenčí, tzn. z vnější strany zdiva, například vlivem povětrnostních podmínek, nastává zásadnější problém.

Průnik vlhkosti z vnější strany zdiva

Obecně by totiž každé zdivo mělo standardním povětrnostním podmínkám, a tedy i okolní vlhkosti, odolat. A to díky hydroizolační vrstvě, která by měla být součástí. Bohužel nezřídkakdy se stává, že hydroizolační vrstva buď není dostatečně kvalitní, nebo se ve zdivu vůbec nenachází. Nejčastěji se tento stav nastává u starších objektů, nicméně výjimkou nejsou ani mladší stavby.

Sanace zdiva

Pokud přivolaní odborníci, kteří dokáží změřit přítomnost vlhkosti ve zdivu, stanový diagnózu „ve zdivu se nachází vlhkost“, je pro vyřešení problému potřeba hydroizolaci zdivu dodat. Sanace zdiva, tedy činnost, která za pomocí speciálních metod dodá zdivu potřebnou hydroizolační vrstvu, je tím nejefektivnějším a v danou chvíli určitě nejlepším řešením.

Injektáž zdiva

Nejčastěji využívanou metodou je injektáž zdiva. Při injektáži zdiva se do poškozeného zdiva navrtají otvory, do kterých se následně vpraví speciální chemická hmota mající hydroizolační vlastnosti. Zdivo tak získá potřebnou hydroizolační bariéru a nedovolí vlhkosti znovu prostoupit a napáchat škody. Protože se ale jedná o poměrné zásadní zásah do struktury stěn/zdiva, je zásadní, aby práce prováděl profesionál s bohatými zkušenostmi v oboru.

Unsplash / Pixabay

Unsplash / Pixabay

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *